Desetikoruna: Vše, co jste o ní nevěděli

Historie desetikoruny

Desetikoruna je neodmyslitelnou součástí českého platidla již od roku 1993, kdy nahradila desetikorunovou bankovku po měnové odluce od Slovenska. Na lícní straně mince se hrdě vyjímá portrét svatého Václava, patrona české země, doplněný nápisem "Česká republika". Rubová strana pak zobrazuje stylizovaný fragment románského sloupového detailu s vyznačením nominální hodnoty "10 Kč". Zajímavostí je, že desetikoruna prošla během své existence několika změnami designu. První mince, ražené v letech 1993 až 1999, měly odlišné provedení letopočtu a značky mincovny. Od roku 2000 se mince razí s novým motivem letopočtu a značky mincovny, která je umístěna v mezikruží. Navzdory těmto drobným úpravám zůstává desetikoruna stále snadno rozpoznatelným a důležitým symbolem české měny.

Materiál a vzhled

Desetikoruna je vyrobena z ocelového jádra plátovaného slitinou mědi a zinku, což jí dává charakteristickou zlatavou barvu. Tato slitina, známá také jako „severské zlato“, je odolná proti korozi a opotřebení, díky čemuž desetikoruna odolává každodennímu používání. Hrana mince je vroubkovaná, což slouží jako další bezpečnostní prvek proti padělání a zároveň usnadňuje rozpoznání mince hmatem. Průměr desetikoruny je 24,5 mm a její hmotnost činí 7,62 gramů. Na lícové straně mince je vyobrazen sv. Václav na koni, což je tradiční motiv českých mincí. Na rubové straně se nachází stylizovaný obraz koruny sv. Václava obklopený nápisem „Česká republika“ a rokem emise.

Významné motivy

Desetikoruna, stříbrně zbarvená mince s vroubkovaným okrajem, je nedílnou součástí našich peněženek. Málokdo se ale zamýšlí nad symboly, které nese. Na lícové straně mince se hrdě tyčí svatováclavská orlice, tradiční symbol české státnosti, s historickými kořeny sahajícími až do 13. století. Její roztažená křídla symbolizují sílu a suverenitu, zatímco hruď zdobí drobný štítek s českým lvem. Na rubové straně desetikoruny se nachází detail Karlova mostu, ikonické pražské památky. Jeho kamenné oblouky, zachycené s precizností, evokují historii a krásu hlavního města. Desetikoruna tak není jen platidlem, ale i malým uměleckým dílem, které v sobě snoubí historii, kulturu a národní identitu.

Desetikoruna, drobná mince s velkou historií, prošla rukama milionů Čechů a stala se němým svědkem každodenního života i významných událostí.

Zdeněk Dvořák

Zajímavosti a kuriozity

Víte, že první desetikoruna v historii samostatného Československa byla vyrobena ze stříbra? Tato mince, datovaná rokem 1919, se dnes řadí mezi sběratelsky velmi cenné kusy. Zajímavostí je, že motiv lípy, který zdobí dnešní desetikorunu, se na mincích objevil už v roce 1924. Tehdejší desetikoruna s lipovou ratolestí se stala předlohou pro současný design. Méně známou kuriozitou je existence desetikorunových poukázek, které v 90. letech sloužily jako drobný peníz. Tyto poukázky, vydávané některými podniky, měly omezenou platnost a dnes jsou již jen zajímavou vzpomínkou na porevoluční období. Ačkoliv se desetikoruna může zdát jako obyčejná mince, skrývá v sobě mnohá tajemství a zajímavé příběhy.

Vlastnost	Hodnota
Nominální hodnota	10 Kč
Průměr	24,5 mm
Hmotnost	7,62 g
Materiál jádra	Ocel
Materiál pláště	Mosaz

Pamětní emise

Desetikorunová mince je nedílnou součástí českého oběhového systému. Vedle své běžné funkce platidla se desetikoruna stala i objektem zájmu sběratelů, a to především díky pamětním emisím. Pamětní emise desetikorun jsou vydávány Českou národní bankou při významných výročích a událostech. Tyto mince se od běžných desetikorun liší motivem na rubové straně, který odkazuje na danou událost či osobnost. Lícová strana a ostatní parametry mince, jako je materiál (vnitřní část ocel, vnější část měď-nikl-zinek) a rozměry, zůstávají shodné s běžnou desetikorunou. Mezi sběrateli jsou pamětní emise desetikorun velmi oblíbené a jejich hodnota často přesahuje nominální hodnotu. Informace o desetikoruně, a to i o pamětních emisích, lze nalézt na webových stránkách České národní banky, v numismatických katalozích a na specializovaných webech pro sběratele. Sběratelé by si měli dát pozor na padělky, které se bohužel na trhu vyskytují.

Numismatická hodnota

Desetikoruna, stálice našich peněženek, skrývá mnohá tajemství. Věděli jste ale, že některé desetikoruny můžou mít mnohonásobně vyšší hodnotu, než je jejich nominální hodnota? Ano, slyšíte správně! Řeč je o numismatické hodnotě, která se u mincí odvíjí od několika faktorů.

Mezi ty nejdůležitější patří rok vydání. Některé ročníky desetikorun byly raženy v omezeném množství, a proto jsou dnes vzácné a pro sběratele velmi žádané. Dalším faktorem je stav mince. Dokonale zachovalá desetikoruna bez známek opotřebení bude mít vždy vyšší hodnotu než mince poškrábaná a ohmataná. A v neposlední řadě hraje roli i případná chyba v ražbě. Mince s drobnými odchylkami od standardu, jako je například posunutá ražba nebo jiný kov, jsou mezi sběrateli velmi ceněné a můžou dosahovat závratných cen.

Pokud tedy máte doma sbírku starých desetikorun, neváhejte se podívat, zda se mezi nimi neskrývá nějaký poklad. Možná budete příjemně překvapeni!

Desetikoruna dnes

Desetikoruna je dnes nedílnou součástí našich peněženek a každodenního života. Tato mince, ražená z oceli s mosaznou povrchovou úpravou, má průměr 24,5 mm a hmotnost 7,62 g. Na lícové straně desetikoruny se nachází stylizovaná koruna sv. Václava, zatímco rubová strana zobrazuje Svatovítský chrám v Praze.

Desetikoruna byla poprvé uvedena do oběhu v roce 1993 po rozpadu Československa a nahradila tehdejší desetikorunovou bankovku. Od té doby prošla drobnými úpravami designu, ale její základní vzhled a hodnota zůstaly zachovány.

V roce 2008 vydala Česká národní banka pamětní desetikorunu u příležitosti 90. výročí vzniku Československa. Tato mince se od běžné desetikoruny liší motivem na rubové straně, který zobrazuje lipovou ratolest a nápis "90 let Československé republiky".

Ačkoliv se v dnešní době stále více prosazují bezhotovostní platby, desetikoruna si stále udržuje své místo v oběhu. Její hodnota sice není vysoká, ale i tak je důležitou součástí české měny a symbolem naší země.

Budoucnost desetikoruny

Desetikoruna, stříbrný kroužek, který se nám často kutálí v kapsách, má za sebou bohatou historii. Od svého prvního vydání v roce 1993 prošla několika změnami, ale její hodnota a význam pro Čechy zůstávají. Otázkou ale je, jaká budoucnost desetikorunu čeká v době stále rostoucí digitalizace a bezhotovostních plateb?

Někteří ekonomové argumentují, že náklady na výrobu desetikoruny převyšují její skutečnou hodnotu a že by bylo ekonomičtější ji stáhnout z oběhu. Poukazují na příklady jiných zemí, kde již drobné mince zrušili, aniž by to mělo negativní dopad na ekonomiku. Jiní se naopak staví za zachování desetikoruny, a to z několika důvodů. Zdůrazňují psychologický aspekt hotovosti, která lidem dává pocit kontroly nad svými financemi.

Zrušení desetikoruny by také mohlo mít negativní dopad na charitativní sbírky, kde drobné mince tvoří významnou část příjmů. Osud desetikoruny tak zůstává nejistý.